Pole dance mě naučil disciplíně a vytrvalosti, říká tanečnice Jana

Jana při tréninku.

Jana při tréninku.

Když netancuje pole dance, chodí swingovat.Tanečnici Janě Novákové je 24 let, pochází z malé vesničky jménem Dolní Kralovice, ale momentálně žije v Praze. Studuje 4. ročník medicíny na 1. lékařské fakultě UK a jednou by chtěla být soudní lékařkou nebo kardioložkou. Ve volném čase si přivydělává jako masérka a jejím snem je skočit si padákem a procestovat Ameriku s Asií.

Jak jsi se k pole dance dostala a jak dlouho se tomuto sportu věnuješ?

Pole dance se věnuji třičtvrtě roku, ale velice intenzivně asi 3 měsíce. Viděla jsem pár videí a moc se mi to líbilo. Pak jsem náhodou našla studio, které nově otevíralo hodiny pole dance a první lekce byla zdarma. Řekla jsem si, že to zkusím, a tak to všechno začalo. První lekce pro mne byla síla. Pořádně mi nešel zkoordinovat ani Step Around, neměla jsem sílu v rukách a druhý den mne všechno bolelo!  Tehdy jsem pochopila, že to procházka růžovou zahradou nebude. Na lekcích jsem zjistila, že se chci pole dance skutečně věnovat, ale měla jsem pocit, že se moc neposouvám. Začala jsem navštěvovat jiné studio a nyní dělám pole dance na 100%. Výběr studia a lektorky je zásadní. Naštěstí studií přibývá, takže je z čeho vybírat.

Co ti pole dance dává? Proč bys ho doporučila?

Mne osobně na pole dance baví to zlepšování. Cvičíme nějaký prvek a nejde mi až tak skvěle nebo vůbec, pak přijdu na další hodinu a najednou ho udělám na první pokus. Je úžasné sledovat, jak tělo sílí a co všechno dokáže. Pole dance bych určitě doporučila všem bez rozdílu věku, váhy nebo pohlaví. Velkou výhodou pole dance je komplexnost tréninku. Musí se posilovat, protahovat i trénovat estetická stránka tance. A vedlejší účinek je samozřejmě hezky zformované silné tělo. Pár holek v mém okolí říká, že se jim pole dance líbí, ale nemají na to postavu, fyzičku nebo sebevědomí. Je škoda se kvůli strachu omezovat, vždyť tohle všechno se při lekcích buduje.

Bojovala jsi s nějakými předsudky okolí? Přeci jen ne všichni ví, že pole dance je náročný sport.

Ano, s předsudky jsem se setkala v rodině i mezi kamarády. Nikdy se nejednalo vyloženě o zlomyslné poznámky. Spíš na tento sport koukali s despektem. Naštěstí už pochopili, že mě to baví a začali mne v mém snažení podporovat. Jednou se mi stala menší historka. Byla jsem na stáži na plastické chirurgii, kde zrovna ordinoval pan docent Měšťák, náš nejznámější plastický chirurg. Já měřím asi 182 cm, tak se mne rovnou ve dveřích zeptal, jestli nedělám basketball. Když jsem mu řekla, že ne, tak se ptal dál, jestli se věnuji něčemu jinému. Jakmile jsem odpověděla, že dělám pole dance, obrátil oči v sloup a pronesl: „Tento divný sport?“

Věnovala jsi se předtím nějakému jinému sportu?

Dříve jsem měla ke sportu spíš negativní vztah. Na základní škole jsme měli tělocvikáře ze staré školy, co nám všechno měřili. Místo radosti z pohybu jsme měli nervy, jestli zase nepoběžíme patnáctistovku na čas. Občas jsem jezdila na kole, běhala nebo plavala, ale výkonnostně jsem se neposouvala dál. Jedinou výjimkou je jóga, díky ní mám veliký náskok ve flexibilitě.

Který prvek máš nejraději? A je nějaký, ze kterého máš naopak strach?

Nejraději mám momentálně spin Reverse Grab. Není nijak náročný, a přesto je moc hezký. Strach nepociťuji k žádnému prvku, vždycky to beru jako výzvu k překonání. Náročný je handspring. Ten budu muset dlouho trénovat.

Máš v pole dance nějaký vzor nebo něco, čeho bys chtěla dosáhnout? 

Moc se mi líbí, jak tančí Anastasia Skukhtorova. Ona je pravděpodobně idol každé pole dancerky. Co předvádí na tyči, je neuvěřitelné. Někde jsem četla, že studovala vysokou školu, ale moc jí nebavila. Jednou si sedly s maminkou a společně se dohodly, že školu hodí za hlavu a zkusí dělat pole dance. Tomu říkám odvaha! Z českých vod patří mezi mé favoritky Lucka Šimková. Každý den obdivuji její videa, která postuje na FB. Její oddanost a píle k tancování je neuvěřitelná. Hodně mě překvapilo, když se rozhodla přestat závodit a věnovat se jen trénování sebe a svých svěřenců. Podle mě by momentálně vyhrála kdejakou soutěž. A jestli bych chtěla něčeho dosáhnout? Mým tajným snem je dělat lektorku. Nejsem si jistá, jestli to bude časově slučitelné s budoucím zaměstnáním.

Jak vypadá tvůj běžný trénink? Kolikrát týdně trénuješ a věnuješ se kromě samotného pole dance třeba nějakému silovému tréninku?

Do studia na lekci chodím jednou týdně. Tam si ukazujeme nové prvky, které si pak doma na tyči opakuji a přidávám nakoukané prvky z YouTube. Samotnému pole dance se věnuji cca tři hodiny týdně, záleží na tom, jak mám čas a chuť. Dále cvičím každý den krátký HIIT na spalování tuků a asi 2x týdně intenzivně strečuji záda a nohy. Momentálně přecházíme při lekcích na náročnější cviky, takže už musím začít i více posilovat. Chystám se proto na TRX a plánuji časem zařadit i posilovnu nebo funkční trénink. A to je další důvod proč pole dance miluji! Nikdy bych si nemyslela, že mě nějaký sport začne bavit natolik, abych kvůli němu trénovala několik hodin týdně. Nejde přijít na lekci jednou a pak až za měsíc. Pole dance je o systematické práci na sobě. Jestli jsem se něčemu při tomto sportu naučila, tak je to disciplína a vytrvalost. Pokud něco nejde dnes, příště už to bude lepší. Hlavně se nevzdávat po prvním neúspěchu a chodit na lekce dál!

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně radosti při pole dance!

Věnujete se pole dance a chcete se s ostatními podělit o svůj příběh? Kontaktujte nás prostřednictvím e-mailu info@svetpoledance.cz